Někteří psi by honili míček, dokud by se nesetmělo. Problémem není míček, ale obvyklý způsob hry: sprint na plný plyn, prudké brzdění, otočka, sprint zpátky – dvacet nebo třicetkrát za sebou. Veterináři z Cornellovy univerzity upozorňují, že mnoho psů má výdrž i chuť běhat, dokud nepadnou, takže hranice musíš nastavit ty.
Odkud se úrazy berou
- Výbušné starty a smykem zakončené zastávky. Pes, který vystřelí ve chvíli, kdy míček opustí tvou ruku, a pak zabrzdí a otočí se, aby ho chytil, zatěžuje kolena a ramena krutem.
- Chytání ve vzduchu. Výskok, přetočení a nešikovný dopad vypadají efektně, ale páteř, zápěstí a vazy v kolenou dostávají zabrat.
- Opakování. U psů je přetržený zkřížený vaz málokdy výsledkem jedné dramatické nehody: vaz postupně slábne a nakonec povolí při běžné hře. Nadváha a velká plemena, jako jsou labradoři, rotvajleři a boxeři, riziko dál zvyšují.
Házej chytřeji
- Nauč psa počkat. Ať sedí, dokud míček nedopadne, a teprve pak ho uvolni. Z běhu se stane kontrolovaný pohyb místo zběsilého sprintu zakončeného náhlým zastavením.
- Házej nízko nebo míček kutálej. Míček poskakující po trávě láká k honičce, ne k výskoku. Vynech vysoké oblouky a chytání frisbee.
- Míček schovej místo odpalování. Hoď ho do vysoké trávy nebo do hromady listí a nech psa, ať ho najde čenichem. Hledání unaví mozek a šetří tělo.
- Dávej pozor na povrch. Tráva a měkká hlína dávají tlapkám oporu; mokré dlaždice, tvrdý asfalt a led je nechají klouzat.
Kolik stačí
Pět až deset hodů, pak pauza: čuchání, pár minut chůze, jednoduchý trik – a pokud má pes pořád chuť, další kolo. Před prvním hodem ho zahřej svižnou procházkou; v chladném podzimním počasí se studené svaly snáz natáhnou. Přestaň, dokud pes ještě chce pokračovat. Užitečný signál únavy podle Cornellu: když se jazyk na špičce rozšíří do tvaru lžíce, svaly jsou blízko své hranice.
Vyber bezpečný míček
Míček by měl být tak velký, aby nemohl sklouznout do hrdla – malý tenisák může velkého psa udusit. Chlupatá plsť na tenisácích zachytává písek a nečistoty a pomalu obrušuje zuby, takže pro psa, který míčky žvýká, je lepší hladký gumový míček. Hračky na žvýkání a na aport měj zvlášť a vynech klacky: tříští se a mohou poranit tlamu, když pes v běhu zakopne.
Pokud pes po hře kulhá, sedí s jednou zadní nohou vystrčenou do strany nebo se vyhýbá zatížení nohy, dej hrám s míčkem pauzu a zajdi k veterináři. I tady pomůže zapisovat procházky do PawKitu: uvidíš, kolik opravdu náročných dní má pes za týden, a budeš mít odpověď připravenou, až se veterinář zeptá.



