Každá tvrdá podlaha vydává zvuk, když po ní jde pes s dlouhými drápy: lehké, čilé ťukání. Většina z nás ho přestane vnímat. Je to ale ten nejjednodušší signál, který ti pes dává – dráp se dotkne země dřív než polštářek a každý krok tlačí kloub prstu dozadu.
Pětivteřinová kontrola
Postav psa na rovnou podlahu a podívej se z boku. Při uvolněném postoji by drápy neměly dosahovat na zem. Pak jen poslouchej, když od tebe odchází.
- Ve stoje drápy nad podlahou – délka je v pořádku.
- Ťukání o dlažbu nebo laminát při chůzi – je čas zastřihnout.
- Nevynech paspárek, malý dráp výš na vnitřní straně nohy. Nikdy se nedotýká země, takže se nikdy neobrousí – a právě ten se stáčí a zarůstá do kůže.
Jak často
Většině psů vyhovuje zhruba jednou za měsíc. Pes, který každý den chodí po chodníku, si drápy obrušuje sám a může počkat déle; pes, jehož život tvoří koberec, tráva a gauč, může potřebovat zastřihnout každé tři týdny. Štěňatům drápy rostou rychle: kontroluj je každé dva týdny, už jen proto, aby se z toho stala běžná rutina.
Po troškách, nikdy moc najednou
Uvnitř každého drápu je dřeň – živé jádro s cévou a nervem. Trik není v pevné ruce, ale v malých kouscích: 1–2 mm najednou, s cílem dojít k místu, kde se dráp začíná ohýbat, a zastavit se dřív, pokud se cokoli změní.
- Světlé drápy: podívej se na ně proti světlu a růžová dřeň prosvítá. Zastav se pár milimetrů před ní.
- Tmavé drápy: odstřihávej tenké plátky a pokaždé se podívej na řeznou plochu. Jakmile se uprostřed objeví malý šedobílý kroužek s tmavou tečkou, dřeň je hned za ním. Stop.
- Střihl jsi do dřeně? Hodně to krvácí a vypadá to děsivě, ale přestane to. Přitiskni na špičku hemostatický prášek – nebo obyčejný kukuřičný škrob – a podrž třicet vteřin.
Ať jsou tlapky nuda
Většina psů nenávidí ne kleště, ale to, že je někdo drží. Sahej na tlapky ve chvílích, kdy se nic nechystá: podrž tlapku dvě vteřiny, pamlsek, pusť. Pak se objeví kleštičky, dotknou se drápu, pamlsek, a zase zmizí. Jeden dráp denně je výborný výsledek – klidný pes s trochu dlouhými drápy je lepší než každoměsíční bitva.
Kdy je to práce pro veterináře
Některé drápy se doma spravit nedají: dráp, který se stočil do polštářku, oteklý nebo krvácející prst, dráp rozštípnutý až do dřeně nebo pes, který kulhá a olizuje si pořád stejnou tlapku. Objednej se – zarostlý dráp je rána a bolí dlouho předtím, než to na něm vypadá. Velmi dlouhé drápy se také zkracují postupně během několika sezení s odstupem pár týdnů, protože dřeň roste s drápem a musí se zatlačovat zpátky pozvolna.
Každé stříhání si poznamenej do psího deníku. Po dvou třech záznamech poznáš rytmus právě svého psa – a přestaneš čekat, až ti to připomene ťukání.



